Revize dle ČSN 33 1600

Zařízení pracující na síťovém napětí je po opravě nutné nejen funkčně otestovat, ale také provést jeho revizi podle ČSN 33 1600 ed.2.

V prvé řadě je třeba brát v úvahu požadavky uvedené v příslušné dokumentaci od výrobce pro manipulaci, opravy a údržbu, tak aby bylo ověřeno, že revidovaný, kontrolovaný spotřebič svými parametry odpovídá údajům od výrobce a jeho stav neohrožuje bezpečnost osob, hospodářských zvířat a majetku.

Při revizi postupujeme:

1. Prohlídka při revizi

Nejprve zjistíme třídu ochrany spotřebiče a podle typu přívodu (s nebo bez ochranného vodiče) se volí další postup. Dále pak se spotřebič důkladně prohlédne zevně, podle konstrukčních možností v souladu s návodem od výrobce.

2. Měření

1. Základní postup měření

Platí pro spotřebiče, které je možno pro měření odpojit od elektrické sítě.

1. Měřeni odporu ochranného vodiče

Pro všechny spotřebiče, odpojitelné a prodlužovací přívody s ochranným vodičem se provede změření jeho odporu. Pokud zjistíme, že ochranný vodič je nepřístupný, můžeme u spotřebičů třídy ochrany II provést ověření změřením proudu ochranným vodičem.

Pro spotřebiče s třídou ochrany I se měří odpor mezi ochrannou zdířkou vidlice a přístupnými neživými částmi spojenými s ochranným vodičem, včetně prodlužovacího nebo odpojitelného přívodu. U prodlužovacích a odpojitelných přívodů se měří odpor mezi ochrannou zdířkou vidlice a ochranným kontaktem na druhém konci. Měření provádíme pomocí zdroje o střídavém nebo stejnosměrném napětí 4V až 24V minimálně proudem 0,2A (max. 10A). Výsledný měřený odpor ochranného vodiče nesmí být větší než 0,2Ω při délce přívodu do 3m. K tomuto odporu připočteme 0,1Ω na každé další 3m délky přívodu. Maximální možná hodnota je 1Ω, kterou nelze překročit. Během měření je doporučeno pohybovat s kabelem zejména u jeho konců, kdy se kontroluje, jestli naměřená hodnota nevykazuje přitom výrazné změny.

2. Měření izolačního odporu

Pokud některé části nebrání, např. relé, stykač nebo elektronické spínání při vypnutí od síťového napájení, tak u všech spotřebičů, odpojitelných a prodlužovacích přívodů se změří izolační odpor.  V opačném případě měříme izolační odpor pouze u přívodu.

Izolační odpor se zjišťuje pomocí měřiče izolačního odporu stejnosměrným proudem se zdrojem s  jmenovitým napětím nejméně 500V při zatížení 1mA (tj. výstupní napětí 500V při celkovém odporu 0,5MΩ) po dobu 5 – 10s.

Při měření je nutno zapnout všechny spínače, regulátory měřeného spotřebiče, kvůli bezpečnému změření izolace všech částí.

Měření odporu izolace se neprovádí pokud:

• elektrický spotřebič je vybaven částmi (relé, stykače, elektronické spínání), které při vypojení (odpojení od síťového spínání) se přestaví do polohy neumožňující změření izolačního odporu celého spotřebiče,
• spotřebič obsahuje části, které při přiložení stejnosměrného napětí 500V, by mohly být poškozeny nebo zničeny.

Izolační odpor se měří:

• u spotřebičů s třídou ochrany I mezi živými částmi a neživými částmi, popř. přístupnými vodivými částmi,
• u spotřebičů s třídou ochrany II a III mezi živými částmi a přístupnými vodivými částmi,
•  u prodlužovacích nebo odpojitelných přívodů mezi ochranným vodičem a vzájemně propojenými ostatními vodiči,
• u transformátorů s třídou ochrany I a II mezi živými částmi výstupního obvodu (posuzujeme jako spotřebič třídy II), mezi pracovními vodiči a ochranným vodičem pro transformátory s třídou ochrany I (posuzujeme jako spotřebič třídy I).

Změřený odpor nesmí být menší než:

Poznámky k údajům v tabulce:

1. Pro svítidla dostačuje hodnota 4 MΩ,
2. Užití těchto spotřebičů se předpokládá jen ve vnitřním prostoru s vnějšími vlivy pro prostor normální. Uvedená podmínka, že izolační odpor těchto spotřebičů nesmí být menší 0,3 MΩ, nemusí být splněna, pokud tyto spotřebiče splňují podmínku pro mezní hodnotu proudu protékajícího ochranným vodičem. Pak se tyto spotřebiče považují za vyhovující.

3. Měření proudu protékající ochranným vodičem

U spotřebičů s třídou ochrany I měříme proud protékající ochranným vodičem při přiložení síťového napětí. Pro spotřebiče, které můžeme uložit izolovaně, měříme proud napřímo. Mimo přívod síťového napětí nesmí být připojen žádný další přívod, který může způsobit překlenutí na zem. Podmínka se vztahuje i na vodovodní, plynové, anténní přípojky a vedení pro přenos dat. Pro spotřebiče, které nelze uložit izolovaně (izolace proti zemi řádově alespoň 10 MΩ), se zajišťuje proud protékající ochranným vodičem nepřímo jako rozdílový proud.

Proud protékající ochranným vodičem nemá překročit hodnotu 3,5 mA. Výjimkou z toho požadavku jsou:

• zařízení informační techniky specifikované v ČSN EN 60950 ed. 2 držené při provozu v ruce, u nichž nesmí proud protékající ochranným vodičem překročit hodnotu 0,75 mA,
• zařízení informační techniky specifikované v ČSN EN 60950 ed. 2 vybavené varovným návěstím upozorňujícím na velký zpětný proud a ukládajícím povinnost připojit ochranný vodič před zapojením přívodu napájení, u něhož se kontroluje pouze ochranné pospojování, a to prohlídkou a měřením (odpor musí odpovídat předepsanému průřezu ochranného vodiče),
• tepelné spotřebiče, jejichž výkon je větší než 3,5 kW, u nichž proud procházející ochranným vodičem nesmí být větší než 1 mA na 1 kW.

4. Měření dotykového proudu

Měří se dotykový proud (tj. proud procházející izolací spotřebiče) při přiložení síťového napětí spotřebiče. Provádíme pro spotřebiče s třídou ochrany II a pro přístupné (vnější) vodivé části nespojené s ochranným vodičem spotřebičů s třídou ochrany I.

Pro spotřebiče, které lze uložit izolovaně, se dotykový proud měří na vodivých částech spotřebiče napřímo. U spotřebiče připojeného na síťové napětí přiložíme jeden pól měřicího přístroje na povrch přístupových vodivých částí spotřebiče a druhý pól uzemníme, popř. připojíme k ochrannému vodiči (PE). V případě uzemněné napájecí sítě je izolace namáhána pracovním napětím. Změřený proud přibližně odpovídá hodnotě proudu., který by protékal uživatelem dotýkajícím se přístupných vodivých částí spotřebiče.

Mimo přívod síťového napětí nesmí být připojen žádný další přívod, který může způsobit překlenutí na zem. Podmínka se vztahuje i na vodovodní, plynové, anténní přípojky a vedení pro přenos dat.

Pro spotřebiče, u kterých nelze zaručit, že měřené části jsou izolovány od země, zjišťujeme dotykový proud nepřímo, jako rozdílový proud vyhodnocením proudu do spotřebiče přicházejícího a z něj odcházejícího. Při nepřímém měření může sice vznikat větší chyba měření vlivem proudů odcházejících do země jinou cestou (např filtry apod.), ale pořád je tato chyba na straně bezpečnosti.

Dotykový proud na vodivých částech přístupných dotyku nesmí překročit hodnotu 0,5 mA.

5. Náhradní měření unikajícího proudu

Měření náhradního unikajícího proudu se používá jako jedna z alternativních metod pouze v případě, že byl předtím změřen izolační odpor s vyhovujícím výsledkem.

Při měření náhradního unikajícího proudu je použit samostatný zdroj poskytující napětí (vyšší než 25 V a nižší než 250 V). V případě, že se použije napětí nižší než jmenovité, je nutno změřený unikající proud přepočítat na hodnotu při jmenovitém napětí spotřebiče (s přihlédnutím k náhradnímu odporu osoby 2 kΩ).

Při napětí vyšším než 50 V nesmí zkratový proud přístroje pro měření unikajícího proudu překročit hodnotu 3,5 mA. Pro měření spotřebičů s třídou ochrany I unikající proud nesmí překročit hodnotu 3,5 mA, pokud jiné normy nepovolují vyšší hodnoty. Pro měření spotřebičů s třídou ochrany II a vodivých částí nespojených s ochranným vodičem spotřebičů s třídou ochrany I unikající proud nesmí být vyšší než 0,5 mA.

2. Náhradní postup měření

Tento postup je stanoven pro spotřebiče, které není možné v době vykonávaní revize odpojit od elektrické sítě. Zahrnuje především měření odporu ochranného vodiče a unikajících proudů. Jakmile bude možné tyto spotřebiče odpojit od elektrické sítě, postupuje se podle metody základního měření.

3. Kontrola vývodů

V místech vnějšího připojení k bezpečnému napětí, generováno ve spotřebiči, se zjišťuje zda-li není překročena mezní hodnota bezpečného napětí. U obvodů SELV a PELV je maximální hodnota mezi vodiči 50V pro střídavé a 120V pro stejnosměrné napětí. U obvodů SELV by proti zemi nemělo být na vodičích změřeno žádné napětí, u obvodů PELV může být proti zemi maximální napětí jednoho z vodičů 50V pro střídavé a 120V pro stejnosměrné napětí.

3. Zkouška chodu

Elektrický spotřebič se připojí na jmenovité napětí. Je třeba ověřit, zda ovládací a bezpečnostní prvky zajišťuji správně svou funkci. U spotřebičů vybavených motorem je nutno zajistit jejich plynulý chod bez nadměrného hluku a jiskření na komutátoru.

4. Kontrola označení elektrického spotřebiče

Poškozené nebo špatně čitelné označení na ochranných krytech je třeba obnovit a zajistit jejich trvanlivost. Je nutno ověřit zda je možno spotřebič jednoznačně identifikovat a tím přiřadit k dokladu o revizi, v ostatních případech se doplní číselné označení.

5. Vypracování dokladu o vykonání revize

Při kontrole elektrického spotřebiče postupujeme:

1. Vnější prohlídka

Kryty, držadla a ovládací prvky nesmějí být poškozeny do takové míry, kdy hrozí úraz elektrickým proudem. Pohyblivé přívody nesmí mít poškozenou izolaci, u vstupu musí být opatřeny ochrannou návlačkou zajištěnou proti vytržení. Dále pak ani vidlice, nástrčka a pohyblivá zásuvka nebo přívodka nesmějí být poškozené. U elektrických spotřebičů a ručního nářadí s třídou ochrany II a III musí být pevně připojený pohyblivý přívod neoddělitelně spojen s vidlicí.

2. Znečištění prachem

Je nutné zkontrolovat větrací otvory, aby nebyly zaprášené nebo jinak zakryté.

3. Evidenční štítek

Nesmí chybět ani jinak být poškozeno evidenční označení spotřebiče, které umožňuje jeho identifikaci.

Zdroj: odborný časopis ElektroTrh.cz 07/2012 – http://www.elektrotrh.cz